8.kapitola-Plán III.

23. září 2012 v 12:05 | Gess |  Dva světy-Proroctví sester
Třetí část

Plácla jsem si s ní a nadzvedla jedno obočí.,,Tak to si dala,prej,"Leda by to chytli od tebe"to bych do tebe nikdy neřekla."a smála se.Jó Sandy,to já taky ne.Pak jsem se znovu soustředila na kluky,když v tom jsem spatřila Niaxela.Zatnul pěsti,které mu v jednom okamžiku začali modře hořet,nohy taky.Bojoval s tím elfem.,,Neměl ses vracet Serne."oslovil ho Niaxel.Když Sern spatřil Niaxel jak hoří,zatvářil se dost naštvaně.,,Nebojíš se,že nad sebou ztratíš kontrolu?"zeptal se ho.Viděla jsem,jak se snaží ho rozhodit.,,Nialo,on to moc dlouho nevydrží,že ne?"zeptala se mě Sandy,která je také sledovala.,,Já nevím co vydrží.Neznám ho."řekla jsem jí.,,Ale na tom přeci nezáleží!Potřebuje podporu."odpověděla.Koukala jsem na jejich boj.Sern byl stejně dobrý jako Niaxel.Jeho pohyby,pokaždé se snažil Niaxel zasáhnout do břicha,ale nepodařilo se mu to.Párkrát ho škrábnul,nebo něco jiného,ale nic víc.V tom Niaxel udělal jednu velkou chybu.I já jsem jí viděla,a to nejsem žádný odborník přes bojová umění.Otočila,aniž by bylo potřeba a tím dal Sernovi možnost ho zasáhnout.A to se taky stalo.Sern toho samozřejmě využil a zasáhl Niaxela do břicha.Niaxelovi se podlomili nohy a skončil na zemi.Sern se začal smát.,,Nějak si vyšel ze cviku.Tvoje poslední přání?"Ale Niaxel nic neřekl.Sern se připravovalo probodnout.V tom jsem vyběhla z úkrytu a Sandy taky.Napřáhli jsme obě ruce před sebe a vystřelili žhavé koule,které smetli Serna a odhodili ho zády na strom.Sandy ho hlídala a při tom jsem zahlédla jak se na ní Sern dívá a ona na něj.Bylo to,zvláštní,ale toho jsem si teď nevšímala.Doběhla jsem k Niaxelovi.Když jsem uviděla tu krvácející ránu,zvedl se mi žaludek.Chtěla jsem mu pomoct,ale nevěděla jsem jak.V tom na mě upřel svůj pohled.Měl pořád černé oči.Nevěděla jsem co mám dělat.Díval se na mě těma svýma očima a já poznala,že bojuje.Že se snaží vyhrát nad sebou samým.Chytila jsem ho za obě ruce a pořádně je stiskla.Pořád hořeli,ale to mi nevadilo.Potřeboval mou pomoc.,,Dokážeš to.Věřím ti."řekla jsem pouze.To stačilo.Jeho ruce pomalu přestávali hořet,temnota z jeho očí odcházela a vrátili se mu ty hnědé krásné oči,které se mi tak moc líbili.Pak jsem se podívala na jeho zranění.Zmizelo.Ani stopa po nějaké ráně mečem.Podívala jsem se na něj a usmála se.Pak jsem si ale uvědomila,že ho pořád držím za ruce.Rychle jsem je pustila a vstala jsem.Niaxel se postavil taky a oba jsme šli pomoct našim přátelům.Pak jsem ale zjistila,že už není s čím.Všechno bylo mrtvé.Stáli jsme tam oba a pozorovali všechna ta mrtvá těla válející se kolem.Sern utekl i se zbytkem své družiny.Sandy ke mně přiběhla a obejmula mě.,,Zvládli jsme to.Chápeš?Všichni jsme na živu!"Začala radostně řvát na mě.,,Ale tohle je jen začátek:"promluvil Ästill.Sandy se zastavila a smutně na něj pohlédla.Otočila se na mě.,,Musíme si všichni někde promluvit a naplánovat cestu do Iresmillie,bez plánu to nemá cenu."řekla a podívala se po všech.,,Mohli bychom to prodiskutovat u nás v baráku."řekl Ryan.Vděčně jsem se na něj usmála.,,Tak jdeme."řekl.
Cesta k nim nebyla tak dlouhá.Barák,ve kterém kluci žili,už určitě něco zažil.Neměli v něm skoro nic,kromě postele,malé kuchyňky,stůl s židlemi a v jedné místnosti gauč s televizí.,,Spíte v jedné posteli?"zeptala se Sandy trochu víc překvapeně.Oba hned zaprotestovali.,,Střídáme se,jeden den spí někdo na posteli a ten druhý zase na zemi."řekl Ryan.Na zemi?No jo,vždyť jsou z jiného světa.Ryan s Derylem si sedli na židle,Sandy s Ästillem si zabrali křesla a můj bráška si zabral celý gauč.Takže já jsem se opřela o stěnu.Niaxel se opřel o kuchyňskou linku.Když mě Ästill spatřil,jak se nepohodlně kroutím u stěny zvedl se a nabídl mi,abych si sedla.,,Ne,to je pořádku.Musím přece něco vydržet ne?"řekla jsem a vděčně jsem se na něj usmála.Chtěl něco říct,ale já ho zarazila mojí rukou.,,Jak bych začal."spustil Ryan,ale nějak se mu to nevedlo.,,Jelikož po nás jdou skoro všichni Görlockové a ti velcí upíři s celé Iresmillie,měli bychom se co nejdříve dostat do Iresmillského králoství.Jelikož už o nás všichni ví,nejlepší by bylo,kdybychom šli k portálu už zítra."zaskočila Ryana.,,My se musíme naučit ovládat naše síly.Naučit se bojovat proti všem možným nebezpečí.A s tím nám pomůžete vy."řekla.,,Že ano."zeptala se a ta otázka patřila klukům.Deryl se ní přidal.,,Ano,ale cestou na to nebude čas.Ale nebojte se,máte přeci mě ne?"řekl žertovně.,To víš že jo."odpověděla mu Sandy.,,Tebe,Ryana a Ästilla."řekla.Já jsem se jí dovolila něco připomenout.,,Sandy,máme ještě někoho,"řekla jsem.Niaxel se na mě podíval.Jak se na mě tak díval,jak se opíral o tu linku,vypadal hrozně sexy.Zarazila jsem se.Na co to do prdele myslím?Zatřásla jsem hlavou.,,Niaxela.Z něj má celá Iresmillie strach."dopověděla jsem větu,kterou jsem začala.,,A není sama viď?"zeptal se Deryl.Všichni se na něj podívali.,,Jak to myslí?"zeptala se Sandy.Deryl se usmál.,,Ale ty víš hodně dobře kočičko,jak to myslím.Iresmillie není jediná,kdo se ho bojí.Ty se Niaxel taky bojíš,Sean taky,"řekl.Sean se chtěl hnedka bránit.,,nic neříkej človíčku."překazil mu to.,,I Ryan se ho bojí a samozřejmě Niala."řekl.Ztuhla jsem.Věděla jsem,že to není pravda.Nebo je?Já už nevím.Vždyť ho pořádně neznáme,jen o něm víme,že zabil miliony dětí,žen a mužů.A bůh ví čeho ještě.Polkla jsem.,,A,já to viděl.Takže jo viď?"zeptal se mě.Pohlédla jsem Niaxelovi do očí.Uviděla jsem to odhodlání,tu dravost,dychtivost,ale také strach i samotu,zklamání.Jako vždy.,,Ne,nemáš."řeknu a pak skončím pohledem u Niaxela.,,Ještě včera bych ho nazvala vrahem,možná že ho tak ještě někdy nazvu,co já vím,ale po dnešku,co mi ukázal,na jaké straně je se ho nebojím.My ho musíme poznat a ona zase nás.Jestli se pletu,tak mě oprav,ale ty ho taky tak úplně neznáš.Nikdo ho nezná."řekla jsem,otočila se a odešla z domu.,,Má pravdu."řekl Ryan.Pak se otočil k Sandy.,,Dobrá,zítra za pět dvanáct musíme být na náměstí u portálu,jelikož se portál otevírá přesně o půlnoci jen na několik minut.A my nevíme přesně na kolik."řekl Ryan.,,Měli bychom vyrazit dříve,jelikož si myslím,že po nás půjdou Görlockové.Takže si dáme sraz u vás před domem přesně v půl dvanáctý."pokračoval.Sandy přikývla.,,Dobře,takže dohodnuto,jen to pak zavolám Niale.Dobře,takže zítra.Ahoj."řekla a odešla z baráku.
 

Buď první, kdo ohodnotí tento článek.

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.