6.kapitola-Ona II.

9. září 2012 v 9:30 | Gess |  Dva světy-Proroctví sester
Druhá část

.,,Ahoj.Pojď dál."řekla a já vešla dovnitř.Zavřela za mnou dveře a obě jsme šli k ní do pokoje.Tam k mému překvapení seděl Ryan s Derylem.,,Ahoj Nialo.Chtěli bychom si s vámi o něčem důležitém promluvit."řekl Ryan a postavil se.Já jsem se podívala na Sandy,která nepřítomně koukala z okna.Sedla jsem se vedle ní.,,Tak co?Už jsi v pořádku?"zeptala jsem se ho,abych nám dala ještě trochu času.,,Jo,jsem už pohodě,ale teď k věci."řekl.,,Sandy jsem už všechno řekl,"začal a při tom po očku pokukoval po Sandy,která mu ale pohled neopětovala,,Vezme to trochu rychleji,abychom vám potom mohli odpovědět na všechny vaše otázky."Já jsem se na něj nechápavě podívala.Deryl to ale nevydržel a prostě se zeptal.,,Jednoduše nám řekni,co všechno víš."pokračoval místo Ryana.,,A co jako vím?"zeptala jsem se ho,abych mu hned na něco nenaletěla.,,Víš,že existují dva světy,že jste strážkyně a že je vaším úkolem hlídat Iresmillskou bránu."Když to dopověděl,bylo mi hned všechno jasnější.Sandy se na mě podívala,jako by mi četla myšlenky.,,Ano,vím to a teď mi došlo,že ty ochránci jste vy,že ano?"zeptala jsem se ho.Deryl se na mě zaskočeně podíval.,,Bude to ještě lehčí,než jsem si myslel."řekl a já poznala,že tato věta patřila Ryanovi.,,Prostě,budete muset jít s námi do Iresmillie.Tam budete muset,.."ale ani to nedořekl,Ryan se prudce zvedl a podíval se na něj.,,nic nebudou muset Deryle!Bude to jen jejich rozhodnutí.Je to jen na nich,tak jim tu nevykládej,co musí a nemusí."řekl a ztěžka popadal dech.,,Dobře,já se tu jen snažím a nesedím tu jak čokl,kterého někdo nakopal do prdele!"odpověděl mu.,,Tak dost!Ryane,mi už všechno víme.Já do toho půjdu jen kvůli mamce,ale nevím jak Sandy."řekla jsem a koukla na ní.Byla jak seknutá.,,Sandy?Půjdeš do toho se mnou?"zeptala jsem se jí.,,S tebou kamkoliv."řekla a usmála se na mě.,,Super,jsem rád,že jste se takhle rozhodli."řekl Ryan a podíval se na Sandy a ona se na něj taky podívala ale ublíženě.,,Potřebujeme vědět,co proto musíme udělat?"řekla.Deryl se zvedl.,,Hlavně se musíte naučit bránit.Kdyby se cokoliv stalo,kdyby jste byly samotné,museli by jste se o sebe postarat sami.Stát se může cokoliv."řekl a usmál.,,Dobře,mohli bychom zajít do parku a my vás naučíme pár triků jak v používání svých schopností,tak v sebeobraně."řekl,oba se zvedli a přešli ke dveřím.Sandy a já jsme se k nim přidali.V parku bylo prázdno,teda až na pár lidí,kteří tam chodili běhat,nebo venčit sví mazlíčky.,,Kolik je vlastně hodin?"zeptala se Sandy.,,Za pět pět."odpověděl Deryl.,,Už?Vždyť před chvílí jsem vstávala!"řekla jsem.,,No jo,čas letí."řekla Sandy.Začalo se stmívat.,,Myslíte,že to má ještě šanci?Za chvíli bude tma a bůh ví,co tu na nás bude čekat."řekla Sandy.Ryan se na ní podíval.,,Jsme tu my."řekl pouze.,,No právě."odpověděla mu s trpkostí v hlase.Došli jsme na rozlehlé místo,obklopené jenom stromy.,,Deryle,když jste ochránci,máte taky nějaké schopnosti?"zeptala se Sandy.,,Schopnosti ne,za to jsme velmi rychlí,silní a dokážeme se přeměňovat."řekl.,,Na co?"zeptala se.,,To se během dalších dní dozvíš,"pak se ale zastavil,,řekněte mi,co každá z vás dokáže?"řekl.Obě jsme se na sebe podívali.,,No,já čtu myšlenky,ovládám oheň a vodu."řekla Sandy.,,Já se umím ve vteřině přemístit z jednoho konce města na druhý,dokážu přitáhnout určitou věc,když jsem od ní na metry daleko."řekla jsem.,,Hm..dobrý,tvoje schopnosti se ještě neprojevili úplně,ale jinak super."Otočil se a pokračoval v cestě.Při tom nám pokládal mnoho dalších otázek.Jenže když Ryan pozoroval okolí,všichni zpozorněli.,,Co je?"zeptala se Sandy.,,Nejsme sami."řekl a pak nevím jestli se mi to zdálo,ale myslí,že zavrčel.Jako opravdu zavrčel.,,Ne,to opravdu nejste."řekl někdo za mnou.Chtěla jsem odskočit,ale to už mě kdo si popadl a přitáhl k sobě.Na krku jsem ucítila ostrý předmět.,,Pohnete se a bude po ní."řekl ten neznámí.Ale to Ryanovi zřejmě nevadilo,jelikož rychlostí blesku vytáhl nějakou zbraň a přiskočil k dotyčnému za mnou.Zavřela jsem oči a když jsem je zase otevřela,ležela jsem někde u stromů.Zvedla jsem se a podívala se před sebe.Ale to co jsem spatřila mi vyrazilo dech.Dva obrovský vlci a skupinka nějakých obrovských netvorů.Počkat,vím co jsou zač.Jeden z nich nás minule napadl.Chtěla jsem tam přiběhnout,ale netvoři s vlky odběhli hlouběji do parku.Postavila jsem se a vyšla jsem z úkrytu.,,Sandy!Ryane!Deryle!"volala jsem,ale nikdo nikde.Rozeběhla jsem se tentokrát pomalu,když v tom se ze stromů vyřítilo něco obrovského.Nebyl to ten,co minule.Tohle bylo něco většího.Velkou tlamu tvořili ostré,dlouhé,špičaté zuby.Musel měřit aspoň čtyři metry.Pak jsem se podívala víc do obličeje a s hrůzou jsem zjistila,že místo očí má prázdně ďůlky s hnilobou.Pomalu jsem začala couvat,když v tom jsem šlápla na menší větvičku,která pod mou nohou zapraskala.Netvor se podíval mým směrem a když mě spatřil,hlasitě zařval.,,Super."zvíře se ke mně hnalo.Chtěla jsem utéct,ale moje síla mě neposlouchala.Byl ode mne jenom deset metrů a v poslední chvíli jsem před sebe natáhla ruce s myšlenkou,že mě ušlape.Ale nic se nestalo.Pomalu jsem otevřela oči.Netvor tu nebyl.Teda,byl ale byl všude.Dokonce i na mě.Nevěděla jsem,co se stalo.Zvedla jsem se a snažila ze sebe sundat aspoň trochu těch zbytků,ale když jsem si otírala obličej,zjistila jsem,že mi tečou slzy.Byla jsem hotová.Totálně vyřízená.Málem mě tu zabije nějaký netvor,o kterým se povídá jen v pohádkách a já mám zachránit mojí mamku a ještě k tomu porazit nějakého kretony,který si myslí,že je nepřemožitelný.Vydala jsem se napříč parkem a snažila se najít mojí kámošku.
***
,,To byl poslední."řekl Deryl.Ryan koukal po okolí,jestli tu není někde ještě nějaký,ale po nikom ani stopy.,,Jsi v pořádku San?"zeptal se Ryan Sandy.Ta se pokusila postavit na nohy,ale ty jí neposlechly.Ryan ji podepřel.,,Pomůžu ti."řekl jí a pak si jí vyzvedl do náruče.Sandy si položila hlavu na jeho rameno a pokusila se nevnímat tu bolest v rameni.,,Pořád nemůžu uvěřit,že jsi tady.Mysleli jsme,že ses vzdal toho úkolu."řekl Deryl,který se snažil ze sebe dostat zbytky z nestvůr.,,Nevzdal jsem se toho a hlavně,dělám to ještě kvůli něčemu jinému,ale to se potom dozvíš."odpověděl mu Niaxel.,,A s Ästillem po boku.Neuvěřitelné ale vskutku pravdivé.Doufám,že nám pomůžeš dostat se do Iresmillie."řekl Deryl.,,Víš,že ani nevim?"a zasmál se.,,Haha."S tím ho Deryl přátelsky praštil do hrudi.Niaxel mu to hned oplatil a začali se pošťuchovat jako z dob,kdy byli děti.,,Mohli by jste přestat?Niaxeli,ty máš nějakou dobrou náladu na to,že nejsi mezi náma vítán ne?"řekl naštvaně Ryan.To už u něj byl Niaxel.Podíval se na dívku,kterou nesl Ryan.,,Kdyby tu nebyla,tak bych si dovolil něco připomenout pane.A kdo to vůbec je,Deryle?"zeptal se Niaxel a dál si Ryana nevšímal.,,Je to jedna ze strážkyň."odpověděl mu a dál si čistil meč.Pak se zastavil.,,Ryane!Musíme najít…"ale ani to nedořekl,v dáli se objevilo malé růžové světýlko.Pořád se přibližovalo.Niaxel tasil meč,ale Ästill mu ukázal,aby ho zase sklopil.,,Ne."řekl Ästill.Sklopil meč a pořád se díval na blížící věc.V tom se před nimi objevila dívka se zářícím přívěskem na krku.,,Nialo!"zavolala Sandy.Niala šla jako tělo bez duše dál a když byla před skupinou,zastavila se.Deryl s Ryanem si vyměnili pohledy.Všichni viděli,jak Niale tečou slzy po tváři,kouká,jako kdyby viděla ducha,ale nevěděli proč.,,Chci domů."řekla a sesunula se k zemi.Jelikož byl u ní Niaxel nejblíže,chytil jí.,,Nialo!"zakřičela Sandy.
 

Buď první, kdo ohodnotí tento článek.

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.