6.kapitola-Ona I.

9. září 2012 v 9:26 | Gess |  Dva světy-Proroctví sester
Ahoj,Moc se omlouvám za svojí neaktivitu,měla jsem moc vyřizování,
ale teď jsem zpět a přináším novou kapitolu.Kdybych tu zase nebyla,nastavim další
kapitoly ,aby jste mohli číst dál.:)Měj te se.

,,Mohli bychom se utábořit co myslíš Ästille?"zeptal jsem se ho.On se na mě podíval svou nádhernou velkou hlavou a přikývl.Byl jsem mu vděčný,že mne doprovází.,,Jdu nasbírat dřevo na oheň."řekl jsem a vydal se ještě hlouběji do lesa.Šel jsem dlouho až jsem narazil na mýtinu,kde se rozléhalo menší jezero.Ani jsem nevěděl,že tu nějaké je.Vodopád okolo desíti metrů,okolo skály.Jezero bylo velmi čisté,křišťálově modrá voda.Bylo vidět až na dno.,,Copak jsi objevil příteli?"zeptal se mě někdo z ničeho nic.Hned jsem věděl,že je to Ästill.,,Nevěděl jsem,že je v tomto světě ještě něco tak krásného."řekl jsem.Přistoupil ke mně.,,Máš pravdu.Až teď to vidím po prvé."odpověděl.,,No nic,nasbírám dřevo a …"v tom zpoza vodopádu začalo něco zářit.Ze začátku to byla nesnesitelná záře,ale pak ustoupila a já se konečně mohl pořádně podívat.Záře byla třpytivě růžová.Prozařovala celé jezero,ale nejvíc jí vycházelo z vodopádu.Pak mi to došlo.Rozeběhl jsem se a skočil do jezera.Doplaval jsem až k vodopádu a ještě než jsem se ponořil pod vodu,zjistil jsem,že vedle mě plave Ästill.Ponořil jsem se a podplaval proudy vody.Když jsem se vynořil,nemohl jsem věřit svým očím.Byla tam jeskyně.Vylezl jsem z vody a popošel trochu blíž.Úplně v nitru jeskyně bylo něco,jako brána.Byla stříbrná a teď dokonce celá zářila.Lemovali jí růžové,stříbrné a tyrkysové drahokamy.které se nesmírně třpytili.Pak mi to došlo.Iresmillská brána.,,Ästille,ty víš,co to je,že jo?"zeptal jsem se.Ästill jen přikývl.,,Iresmillská brána.Otevřela se.Máme možnost se dostat na onen druhý svět,ale musím tě upozornit,že tam to nebude o moc lepší."řekl mi varovným hlasem.,,To je mi jedno.Ty víš,že to je můj úkol a že jedině tak se můžu aspoň trochu očistit.Děkuji ti,že si mě doprovodil až sem,ale teď už to zvládnu sám."řekl jsem,ale Ästill mě zadržel.,,Počkej,pokud se rozhodneš takhle,půjdu s tebou.Řekl jsem ti,že tě doprovodím na tvé cestě."Když to dořekl,uchechtl se.,,Tak jdeme ne?"řekl jsem a poprvé po dlouhý době jsem se zasmál.Vkročili jsme do brány,která pořád silně zářila.Najednou jsem viděl silný záblesk světla a potom už nic.Když jsem otevřel oči,poznal jsem hned,že nejsme v našem světě.Okolo nás byli samý domy a byla tma.Ästill už nebyl Dailon,ale muž.Vypadal dost mladě na jeho pravý věk.Nasadil jsem si kápi a schoval pod pláštěm zbraně.To samé udělal on a vydali jsme se hledat náš cíl.

***
Vyletěla jsem prudce do sedu.Zklidnila jsem svůj dech.Tohle nebyl sen.To vím jistě.Že by další vize?Nevím,ale jediným,čím jsem si byla jistá bylo,že musím zjistit víc o druhém světě.Vstala jsem,oblékla se a seběhla jsem po schodech do kuchyně.Chtěla jsem být co nejrychleji v knihovně,ale než jsem stačila něco udělat,zastavila mě Joselin.,,Kam si myslíš mladá dámo že jdeš?Říká ti něco snídaně?"zeptala se mě.,,Koupím si něco cestou."řekla jsem.,,Máš dost času,je víkend,takže se nasnídáš doma."a s tímhle poodešla do obýváku.Tak jsem rychle popadla toast z pultu,obula jsem se a vyrazila do knihovny.Když jsem se ujistila,že mě nikdo nevidí,použila jsem svojí rychlost a během jedné vteřiny jsem byla u knihovny.Vyběhla jsem po schodech do třetího patra,kde bylo oddělení fantasy,historie atd.,,Dobrý den."pozdravila jsem.Paní mile přikývla.Oddělení fantasy bylo ve čtvrté místnosti.V regálech muselo být přes několik tisíc knížek.,,Divoženky,peklo,drákula,"samé blbosti.,,oddělení upírů a elfů."Tak jsem zkusila hledat tady.,,Úplněk,Prokletí,Západ,Upíři,"nic moc tu nebylo,,Neznámý svět."To by mohlo být ono.Vyndala jsem knížku.Otevřela jí a nalistovala stranu 135.Brána.,,To je ono!"Brána,která spojuje dva světy,viz.Dva světy.Zavřela jsem knížku a hledala knížku s názvem Dva světy.Tady.,,Super,to by mělo stačit."Otočila jsem se a když jsem se chtěla vydat k té paní,zpozorovala jsem kluka,který na mě nenápadně koukal.No,moc nenápadný to nebylo.Chtěla jsem k němu jít,ale on se otočil a zašel za druhý regál.když jsem se tam šla podívat,nikdo tam nebyl.,,Divný."a šla jsem si půjčit knížky.,,Bude to všechno?"zeptala se mě knihovnice.,,Ano."odpověděla jsem.,,Tady máš."řekla a otočila se ke mně zády.Když jsem byla zase venku,uklidila jsem si obě knížky,když v tom mi zazvonil mobil.Sandy.Co může chtít takhle po ránu?,,Ahoj Sandy,co potřebuješ."zeptala jsem se jí a při tom šla domů.,,Ahoj Nialo.Víš,já ani tak moc nechci,ale je tu u mě Ryan s Derylem.A chtěli by s námi mluvit."Když to dořekla,zdálo se mi,jako bych v jejím hlase zaslechla trochu strachu.,,Dobře,hned jsem u tebe.Zatím pa."Uklidila jsem si mobil a vydala jsem se k Sandy.Za dvě vteřiny jsem byla u ní.Zazvonila jsem.Otevřeli se dveře a v nich stála Sandy.
 

Buď první, kdo ohodnotí tento článek.

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.