5.kapitola-Podezření IV.

26. června 2012 v 8:13 | Gess |  Dva světy-Proroctví sester
čtvrtá část


***
Les byl neobvykle klidný.Všude pobíhali Dailoni a poletovali Seini.Dailoni byli posvátní tvorové,kteří se schovávali v tomto lese.Byly to velmi kouzelní tvorové.Ukazovali se jen málo kdy.Všude byl takový klid.Všichni by se tomu určitě divili,ale já vím,čím to je.Svět to už ví.V tom jsem uslyšel zašustění.Seskočil jsem z koně a chytil rukojeť svého meče.Kůň okamžitě zaregistroval nebezpečí a dal se na útěk.Taky udělal dobře,jelikož v tu samou chvíli vyběhli z křoví Wintrové.Bylo jich pět,ale to mi nedělalo problém je zabít.Vrhl jsem se na ně stejně jako oni na mne.Prvnímu jsem zasadil ránu do hlavy,druhému dvě rány do břicha,třetímu jsem probodl srdce a čtvrtého s pátým jsem probodl naráz.Nikdy mi to nedělalo problém.Byl jsem zrozen pro zabíjení.Říkali to všichni,říkají a říkat vždy budou.Očistil jsem meč,zandal zpět do pouzdra a rozeběhl jsem se po cestě s domněním,že pěšky budu muset běžet i přes noc,ale to mi nevadí.Na rozcestí uprostřed lesa mi do cesty skočil Dailoni.Byl velký jako kůň a silný.Zbarvený do černa.Okamžitě jsem poznal Ästilla.,,Zdravím tě příteli."pozdravil mě.Poklonil jsem se.,,I já tebe zdravím Ästille."odpověděl jsem.,, Doslechl jsem o tvém poslání teprve včera večer od divoženek.Řekl jsem si,jestli náhodou nechceš doprovod."řekl a uklonil se taky.,,Pokud tě tím nebudu zdržovat tak klidně,ale někdo musí dohlížet na tvé stádo."řekl jsem a stáhl jsem si kapuci.,,Stádo má na starosti Lüon.A zdržovat mě nebudeš.Naopak mi bude velkou ctí doprovázet tě na této výpravě.Tak si naskoč,ať tam můžeme být co nejrychleji."řekl a ukázal svou hlavou na svůj hřbet.Nasadil jsem si kápi a naskočil na Ästillův vysoký hřbet.,,Drž se pevně.."řekl a já se jen uchechtl.Ästill se rozeběhl rychlostí blesku,abychom byli co nejdříve u brány.
***
Ležela jsem v posteli.V pokoji byla tma a já si v klidu prohlížela svůj přívěsek.Krásné srdce.Co to asi může být?Třeba to nějak souvisí s mým posláním.Posadila jsem se na posteli.Pořád jsem myslela na mamku.Nemohu uvěřit,že žije.Byla jsem šťastná,ale to nebyla jediná věc,která mě trápila.Taky tu byli ochránci.Kde vězí?Maminka říkala,že až se objeví,tak nás zavedou do Iresmillie,ale zatím ani známka po jejich existenci.Chci být už konečně v Iresmíllii.Ale pak tu byla ta věc se Sandynou matkou.Bude zničená,to mi bylo jasný,ale nevěděla jsem,jestli jí to mám říct hned,nebo až později.Je mi jí tak moc líto.Vím jaké je to vyrůstat bez rodičů,ale já mám aspoň mojí vlastní tetu ,kdež to Sandy vyrůstala u úplně cizích lidí,ale to zase ona neví.Určitě se to pak nějak vyřeší.Už jsem si chtěla lehnout,ale v tom jsem si vzpomněla ještě na jednu věc.Sen.Už dlouho se mi nezdál sen o něm.Nevím proč mě to tak zajímá,ale z nějakého důvodu mě moje myšlenky vždy zavedou k němu.Kdo to je?Proč mi leze do snů?Už jsem poznala,že to není jen tak nějaký sen.Je to sen,který určitě hodně znamená,ale co?Přála bych si,aby se všechno hned teď vyjasnilo.Nechci,aby přede mnou byla nějaká tajemství.Co se stane až se objeví ochránci?Vyrazíme do druhého světa,ale co pak?C když to nezvládneme a umřeme.Právě v tu chvíli jsem si uvědomila,že nechci bojovat.Ale mám tam zase svou matku.Už nevím,jak dál.
 

Buď první, kdo ohodnotí tento článek.

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.