4.kapitola-Vize I.

5. května 2012 v 22:26 | Gess |  Dva světy-Proroctví sester
První část



Padala jsem do černé díry.Rychleji a rychleji.Najednou se mi všechno zamlžilo před očima a když jsem je zavřela a otevřela,nacházela jsem se v bílém ostrém světle.Když jsem se pořádně rozhlédla,zjistila jsem,že kolem mě nic není,kromě ostrého,bílého světla.Třeba jsem mrtvá.Pak jsem se zarazila.V dálce jsem si všimla tmavé postavy,která se pořád přibližovala.Já naopak couvala,ale po pěti krocích se moje nohy zastavily a já s nimi nemohla pohnout.Postava už byla skoro u mě.Pak se zastavila čtyři metry ode mě.Byla zahalená bílým pláštěm.Přes hlavu měla stáhnutou kápi.Věděla jsem,že mi nemůže ublížit a tak jsem se rozhodla vykročit trochu blíže.Šlo to.Pak jsem se zastavila.,,Jsem v nebi?"řekla jsem zvonivým hláskem.Postava zvedla hlavu a pak jí zase svěsila.,,Ne nejsi."odpověděla povědomým hlasem.Ten hlas jsem si pamatovala,ale nevím odkud.Nemohu si vzpomenout.,,A kde to tedy jsem?"zeptala jsem se.,,Jsi ve své vizi."řekla.,,A co tady teda děláš ty?"zeptala se tázavě.,,Povolala jsem tě."řekla.Pozvedla jsem obočí.,,Proč?"znovu mě polil pocit strachu.,,Proto,abych ti mohla předat vzkaz."odpověděla znovu a pořád se dívala do země,nebo aspoň jsem to jako zem brala.To mě naštvalo.,,Mohla by sis prosím sundat tu kapuci?A kdo vlastně jsi?"zeptala jsem se nedůvěřivě.Žena se podívala mým směrem,zvedla ruce ke kapuce a strhla jí dolů.V tom jsem dostala takový šok,jaký jsem ještě nikdy nezažila.Ta žena pod pláštěm byla moje matka.Ani nevím jak jsem to věděla.Pamatuji si jí jen z fotky u Joselin v pracovně.Nechápu to.,,Mami,"zeptala jsem se tichým hláskem.Ona zamrkala,aby rozehnala slzy.Usmála se.V jejích očích jsem spatřila radost,štěstí a úlevu.Já naopak byla děsně zmatená.,,Nialo.."vydechla pouze,jelikož jsem to nevydržela a skočila jí do náruče.Objala mě.Nevím,jak to bylo možné,ale já jí opravdu cítila.Její objetí.Slyšela jsem,jak pláče.Pak jsem si uvědomila,že já také.Odtáhla jsem se a podívala se na ní.,,Ale jak je to možné?Pokud tedy nejsem v nebi,jak to,že tu jsi ty?Jsi…"to poslední slovo jsem nedokázala vyslovit.Maminka mě pohladila po tváři.,,Nialo,já nejsem mrtvá."řekla pouze.,,Ne,to není pravda."odpověděla jsem automaticky.Šokovaně jsem na ní zírala.,,Říkám pravdu.Všichni si mysleli,že jsem mrtvá,ale tak to nikdy nebylo.Uvěznila mě Sarttiela.V druhém světě."řekla.Byla jsem prostě vedle.Všechno nedávalo smysl.Pak jsem se ale zarazila nad tím,co vyslovila jako poslední.,,V druhém světě?"zeptala jsem se nechápavě.Matka na mě jen koukala.,,Nialo,hrozně ráda bych ti ovšem řekla,ale teď máme málo času.Musím ti jen říct pár věcí."řekla mi rychle.Odstoupila jsem od ní.
 

Buď první, kdo ohodnotí tento článek.

Anketa

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.