3.kapitola-Zjištění III.

5. května 2012 v 22:21 | Gess |  Dva světy-Proroctví sester
Třetí část



Vlezla jsem si do vany a ponořila jsem se až po hlavu do vody.V tom mě něco nesnesitelně začalo pálit.,,Auuuuuuuu!!!!"vykřikli jsme obě do telefonu.Vstala jsem a obrátila jsem se zády k zrcadlu a…,,ÁÁÁÁÁÁÁÁÁÁ!!!!!"v tom mi mobil vypadl z ruky a už se koupal ve vodě.Toho jsem si ani moc nevšímala,než toho,co jsem spatřila na svých zádech.Zadržela jsem dech.Přes celé záda byla tenkými,černými linkami namalovaná lvice.Prostě jen tence,bez výplně lvice a uprostřed čela byl černě nakreslený diamant.Teda,aspoň to tak vypadalo.Obrázek na mích zádech rudě až černě zářil.Pak se najednou zablýskl a už to byly jen černé,třpytivé linky,zobrazující lvici s diamantem.Lvici s diamantem.Je to normální?Co to má sakra znamenat?Vylezla jsem z vany a vzala ručník,který jsem kolem sebe omotala.Dala jsem si ho tak vysoko,jak jen to šlo.Aby nešlo vidět to tetování,nebo co to bylo.Vešla jsem do pokoje a oblékla si spodní prádlo.Pak úzké,bílé džíny a na sebe bílé triko ACDC.Šla jsem zpět do koupelny a zase jsem tam byla v tom okamžiku,kdy jsem vykročila.Vzala jsem řasenku a tužku na oči.Potom jsem si chtěla vzít kartáč,ale zjistila jsem,že jsem ho nechala na nočním stolku vedle postele.Vyšla jsem z koupelny a když jsem hřeben spatřila,vzpomněla jsem si na to,že chci svůj kartáč a stalo se něco neuvěřitelného.Kartáč,který ještě před chvílí ležel na stolku se teď vznášel ve vzduchu.Překvapeně jsem nadzvedla jedno obočí.Potom se kartáč hnul z místa a letěl,doslova letěl směrem ke mně.Když byl u mě,chytla jsem ho a jen jsem zírala.Upalovala jsem do koupelny,učesala jsem si své vlasy a pak jsem se zase ve vteřině přemístila ke křeslu,kde byla moje školní taška.Otočila jsem se a když jsem se chtěla rozeběhnout ke dveřím,zastavila jsem se.Musím pomalu,nebo zase vystřelím jako raketa.A já přece nechci,aby mě můj bratr a Joselin viděli.Šla jsem krůček po krůčku.Už jsem byla jen čtyři metry od dveří,když v tom jsem se zase přemístila tak rychle,že jsem nedokázala otevřít dveře a narazila jsem do nich.Okamžitě jsem slítla na zadek a třela si čelo.Do háje!Zvedla jsem se a snažila jsem se prostě soustředit na pomalou chůzi a v tu chvíli se stal zázrak.Šla jsem normálně jako člověk,ne rychlostí kulky.Seběhla jsem schody a při tom jsem se soustředila jen na tempo,kterým jsem chtěla jít.Shodila jsem tašku z ramene a sedla si k pultu,kde byl v misce cornflex.Na proti mně seděl Sean a divně se usmíval.,,Proč se na mě tak díváš?"zeptala jsem se ho vesele.Sean se otočil a vzápětí už na stole ležela menší krabička.Byla zabalená ve stříbrném balícím papíru a na něm byla cedulka.Sean se usmál a podstrčil mi krabičku.,,Vím,že jsi chtěla oblečení,ale myslím,že z tohoto taky budeš nadšená."řekl a pokynul mi,abych to rozbalila.A tak jsem také udělala.Pod balícím papírem bylo křišťálové,doslova neviditelně průhledné pouzdro.To mě šíleně dostalo,ale když jsem ho otevřela,uvnitř ležel nádherný přívěsek.Bylo to rozlomené srdce.Jedna půlka srdce byla jen skleněná,ale ta druhá byla posetá diamanty.To mi vyrazilo dech.Ohromeně jsem se podívala na svého bratra.Ten se na mě usmíval.Znovu jsem se podívala na přívěsek a pak znova na Seana.Ten se zvedl a zamířil okolo stolu ke mně.,,Všechno nejlepší sestřičko."řekl mi.Já se jen zmohla na pouhé:,,Ehm."Sean mě objal.,,Děkuji."Pak jsem se odtáhla.,,Vždyť to muselo být hrozně drahé.Ty ses asi opravdu zbláznil."řekla jsem mu.,,Ne,vůbec to nebylo drahé,jen mě to stálo moje úspory na vysokou."a já vytřeštila oči.Si ze mě snad dělá srandu ne?,,Řekni mi,že to je lež,že si všechny svoje peníze na vysokou neutratil na dárek pro mě.Řekni to."řekla jsem mu zoufale.On ale přikývl.,,Víš,co bych teď nejraději udělala?Vzala bych tenhle talíř a mrštila bych ho po tobě."řekla jsem a ten talíř jsem opravdu vzala do ruky.Sean se smíchy ode mě odtáhl a couval.Při tom se pořád smál.,,To by si mi neudělala."řekl mi,když už se trošku uklidnil.Chvíli jsem váhala,ale potom jsem talíř položila zpátky na stůl.,,Ne máš pravdu,to bych ti neudělala.."pak jsem se odrazila a skočila mu do náruče.,,Děkuji,děkuji,děkuji a ještě milionkrát děkuji.Si ten nejlepší bráška na světě."řekla jsem mu a vlepila mu pusu na tvář.Ten se usmál a pustil mě.,,Tak rychle.Musíme jet.Neznamená,že když máš narozeniny,tak že ti dají den volna."řekl,popadl klíčky od auta a vběhl zadními dveřmi do garáže.Já jsem si stoupla k zrcadlu a přívěsek jsem si připnula.V tu chvíli se skleněná půlka srdce stříbřitě rozzářila a když ta záře skončila,bylo na té samé půlce vyryté růžovo-třpitící písmeno N .Povzdechla jsem si.Já věděla,že to nebude obyčejný přívěsek.Ale byl nádherný.Pouzdro jsem si schovala do tašky.Zase rychlostí blesku jsem se přesunula ke dveřím,obula se,zamkla a potom už jsem vyběhla zase normálně.Teda,aspoň myslím.Naskočila jsem do auta a vyrazili jsme.Byla jsem šťastná.V tom mě napadla ještě jedna věc.Musím to všechno,co se mi dnes ráno stalo držet v tajnosti.A to samé i Sandy.

,,Sandy,je ti jasné co musíme udělat."řekla jsem jí,když jsme šli po chodbě.Ta jen přikývla.,,Nesmíme o tom nikomu říct."odpověděla a pak se ještě zasmála.,,A taky musíme klukům říct,že se ta oslava nekoná,jelikož v tomhle stavu rozhodně nechci nic slavit."řekla a obě jsme se zasmáli.To už jsme viděli Ryana a Deryla.Když si nás všimli,zamávali na nás a šli směrem k nám.Já a Sandy,která i přesto že už jí jakým si zázrakem noha nebolela,musela nosit tu sádru,kulhala ke klukům.Jo bude to těžký.
 

Buď první, kdo ohodnotí tento článek.

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.