1.kapitola:Sympthon´s High School II.

15. února 2012 v 13:34 | Gess |  Dva světy-Proroctví sester
Po první hodině jsem byla totálně vyřízená.Náš profesor Green vysvětloval,co byl vlastně vlkodlak a jak se množil.Všichni si museli položit tvář do dlaní,aby nevyprskli smíchy.Pak jsme konečně našli Kirsten,která se vybavovala s nějakým klukem od nich ze třídy.Vydali jsme se do ředitelny,kde nám dali naše klíče od skříněk.
,,Konečně si můžu vyprázdnit tu svojí třiceti kilovou tašku.Ještě chvíli a upadlo by mi rameno."postěžovala si Kirsten.Ona měla číslo 419 ,Sandy 320 a já 309.My dvě jsme měli skříňku naproti sobě,když to Kirsten jí měla asi o 15 čísel dál.
,,Teď máme hodinu volno a venku je docela hezky.Nechcete se jít podívat na kluky,kteří mám dojem,právě teď hrajou americkém fotbal?"zeptala se nás Kirsten.Jasně,kluci.To je jediné,co jí zajímalo.Chtěla bych vědět,co by dělala,kdyby na světě byly jen holky.Na to nechci ani pomyslet.Sandy se na mě podívala.Věděla,že myslím na to samé co ona.Protočila očima.
,,No dobře,jak chceš."řekla Sandy a Kirsten se zablýsklo v očích.Usmála jsem se a vyšla s nimi do haly.Tam byla mapka školy a jejího okolí.Fotbalový stadion.
,,Musíme jít chodbou C na E a potom dveřmi E1.Měli bychom dorazit na stadion."řekla jsem.Sandy přikývla,ale když jsem se otočila na Kirsten,abych se zeptala na její názor,už prchala chodbou C směrem na stadion.Já a Sandy jsme se nahlas rozesmáli.Vtom mi nikdo zaklepal na rameno.Rychle jsem se otočila,abych zjistila kdo to je.Byl to nějaký student ze školy.

,,Ahoj,neztratili jste se?"zeptal se mě,ale při tom se dívala na nás obě.Sandy se na mě podívala.
,,Ahoj.Ne neztratili,ale chtěli jsme se podívat na mapu,kudy se jde na stadion."odpověděla mile.On se na ní usmál.
,,Tak pojďte se mnou,zrovna jdu oznámit fotbalovému týmu vzkaz od trenéra."řekl a ukázal nám obálku,ve které byl nejspíš vzkaz.
,,Dobře.Pokud tě nebudeme zdržovat."odpověděla jsem mu.On jen mávl rukou a ukázal,ať jdeme s ním.
,,A jinak,mé jméno je Stefan Mier."řekl,ale ani se neotočil.
,,Já jsem Sandy Sandersonova a tohle moje nejlepší kamarádka Niala Evnsnova.Děkujeme,že nás tam zavedeš."řekla mu,ale trochu jí naštvalo,že se ani neotočil.Došli jsme k dvoukřídlým dveřím,které byli na chodbě jediný.Když je Stefan otevřel,ozářily mě sluneční paprsky.Když jsem ale otevřela oči,myslela jsem,že mi vypadnou z důlku.Stadion byl obrovský.Náš barák by se do něj vešel pětkrát.Uprostřed bylo velké fotbalové hřiště a okolo tribuny,které vedly nahoru.Když jsme sešli po schodech dolů do první řady laviček,na hřišti se začali scházet fotbalisti na trénink.Bylo jich tam kolem desíti.Ohlédla jsem se okolo a snažila se najít Kirsten,ale jako by se po ní země slehla.Šla jsem tedy před první řadu a naklonila se přes stěnu.Fotbalisté tam stáli v hloučku a já uprostřed spatřila Kirsten.Jasně.Otočila jsem se na Sandy.
,,Už vím,kde je Kirsten.Pojď sem a podívej se dolů."řekla jsem jí s pobavením.Ona vstala a přeskočila lavičku před sebou.Pak se semnou naklonila přes stěnu.
,,Jasný,kde jinde by mohla bejt.Hledej jí tam,kde jsou ti nejhezčí kluci na škole."řekla a chytla mě za ruku.Pak se mnou běžela po schodech dolů a obě jsme skočili na hřiště.Doběhli jsme k hráčům a popadli Kirsten,ale jeden jí chytl za ruku a přitáhl si jí k sobě.
,,Co si jako myslíte že děláte?"zeptal se ten,který jí držel.Já se podívala na Kirsten.Ta se jen smála a smála.Sandy vykročila k tomu drzému,nafoukanému klukovi.
,,Za prvé,ahoj.Za druhé,jmenuji se Sandy Sandersonova a za třetí,děláme to,že si odvádíme naší kámošku z tvých hnusných,chlupatých rukou."vpálila mu do obličeje.Byla dost rozzuřená.Všichni na ní ohromeně zírali.
,,Já jsem Mattew Parker a myslím,že jsem si vyhlídl další kost,"pak se ale zarazil a když se podíval na mě,šibalsky se usmál:
,,dokonce dvě kosti."řekl a když pustil Kirsten,která byla dost zmatená,přitáhl si k sobě Sandy a už se natahoval po mě.
,,Hej Matte,nech toho svého předvádění a pojď radši na hřiště.Tam jim můžeš předvést co v tobě doopravdy je."řekl vzdálený hlas.Všichni jsme se otočili.Našim směrem se přibližovali tři kluci.Jeden středně vysoký s hnědými vlasy,druhý byl o hlavu vyšší,než ten první.Měl blonďaté vlasy a modré oči.Třetí měl černý jako noc.Právě ten na nás promluvil.Když k nám došli,Matt pustil Sandy,která od něj okamžitě odskočila.Při tom však málem spadla na zadek.Přistoupila jsem k ní a podívala jsem se jí do očí.Spokojeně si oddechla pak jsme zase přesměrovali pozornost na hráče.Všichni tři se na nás vůbec nepodívali až po chvíli.A když to udělali,jejich oči se rozšířili.Nevěděla jsem proč na nás tak civí a taky jsem očividně nebyla jediná,koho to překvapilo.Černovlasý k nám přistoupil.
,,Já jsem Ryan,tohle je Darius,"ukázal na blonďatého:
,,a tohle Deryl."ukázal na hnědovlasého.
 

3 lidé ohodnotili tento článek.

Komentáře

1 Vicky Vicky | E-mail | Web | 15. května 2012 v 17:27 | Reagovat

Hezká jména, Deryl jsem ještě neslyšela ;) Vymyslela jsi ho?? :D

2 Gess Gess | E-mail | Web | 15. května 2012 v 20:35 | Reagovat

[1]: Děkuji,ano vymyslela.Doufám,že se tí budou líbit i další kapitolky :)

3 NikaRoovy NikaRoovy | E-mail | Web | 17. května 2012 v 19:10 | Reagovat

Píšeš vážně moc hezky! Už teď o tvé povídce prohlašuji "jedna z mých oblíbených povídek" :-).

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.